rostlinná strava

Co se skrývá pod pojmem "rostlinná strava"?

Než si přečtete, co je to rostlinná strava, měli byste mít již přečteny základní články na ZAČÍTŽIVOT: Příběh a původ stránek, výsledky, jakých můžete dosáhnout a zdroje informací těchto stránek.  Poté nebudete řešit zbytečné otázky u čtení následujícího textu.

V Česku je termín "rostlinná strava" téměř neznámý. Není se tedy čemu divit, že si lidé často myslí, že se tady budou učit o rostlinách z louky.

Jednou tady něco o rostlinách z louky možná najdou, ovšem pod termínrm rostlinná strava bychom si měli představit následující - vynechat živočišné a rafinované produkty z jídelníčku. K jídlu nám zůstane ovoce, zelenina, luštěniny, houby, celozrnné potraviny.

Někteří ze zdrojů těchto stránek vynechávají všechny oleje a tuky (Esselstyn.com), někteří dovolují svým pacientům třebas odtučněné mléko a odtučněné jogurty (Pritikin.com). Nauka na těchto stránkách prezentuje rostlinnou stravu bez živočišných a rafinovaných produktů.

Rostlinná strava vypadá asi takto:

S takovýto jídlem rychle zapomeneš na to, že v něm chybí například maso. Navíc se budeš cítit lépe, protože v tvém tělu nebude docházet k jinak pravidelnému systémovému zánětu, který v sobě „normálně“ se vyživující člověk dennodenně vyvolává, až z toho začne být vážně nemocný.

Vařené nebo syrové?

Snažím se držet toho, co doporučuje věda a ta nerozlišuje, je-li rostlinná strava vařená nebo ne. Syrová strava přirozeně hraje velký podíl (ovoce, saláty…) a osobně se cítím na syrové stravě lépe, ovšem tento způsob výživy (tzv. RAW) není dostatečně vědecky podložen a tento web není o mě, ale o tom, co má podložené výsledky. Stejně tak i nejdéle žijící lidé na naší planetě (alespoň tam kde jsem byl) normálně jídlo vařili a vytvářeli úžasné mňamky. Jestli by žili ještě déle, kdyby jedli jídlo syrové, to je otázka.

Rád jím, nechci přijít o požitek z jídla

Zde je důležité rozbít si jednu představu – pokud se rozhodneš opustit běžný způsob výživy, tak nepřicházíš o požitek z jídla – spíše si ho ještě více rozšíříš. Ano, zpočátku jsou tam možné stavy úzkosti, deprese a pocity, že život již více nemá smysl, když přestanu jíst maso (to byla trocha ironie), ale jakmile se člověk „aklimatizuje“ na tento nový způsob výživy, často si řekne: „Vaaau.“

Rostlinná strava zahrnuje skvělá jídla, člověk se po ní cítí mnohem lépe a navíc zde bude o spoustu let déle než lidé, kteří se svého masíčka (mimo jiné) nevzdali. Vlastně, pokud tohle dokážeš pochopit, tak mi pověz – kde je v tom nějaká prohra? Nikde.

Hubnutí?

Tohle je kouzelná část. Můžeš totiž jíst kolik chceš. Rostlinná strava reprezentuje formu 80:10:10. To znamená, že 80 % energie získává člověk ze sacharidů, 10 z bílkovin a 10 z tuků. Je zbytečné počítat zde kalorie (pokud nejsi sportovec) z obav, že toho sníš moc. Díky tomuto poměru makroživin je hubnutí vedlejším efektem tohoto druhu výživy. Téměř neexistují obézní lidé, kteří se vyživují rostlinnou stravou - a mezi tuto skupinu lidí se můžeš zařadit i ty. Možná se zmenšíš na objemu, ale to je zejména přebytečná voda, kterou zadržuje tělo podobně, jako ji zadržují napuštěná a nasolená mrtvá kuřata. Svaly se ti udrží podle vykonávané práce, podívej se na "Vegan" kulturisty... Mají prostě jen svaly.

Zde bych jen podotknul, že toto není "veganská" výživa. Přestože oba dva směry vynechávají živočišné produkty, vegani neřeší například to, jestli jí sladkosti - dokud jsou vegan. Pijí veganský alkohol, kouří veganské cigarety... a podobně. Souzním s názorem, že pokud je zdravější vynechat zvířata z jídelníčku, tak proč to neudělat a ukončit tím holocaust ve formě každodenních poprav milionů zvířat – obzvlášť, když je to nezbytné v rámci udržitelnosti životního prostředí, ovšem zde se učíme nejzdravější možnou výživu a shodou okolností je tomu veganství velice podobné.

Takže jídlo je prvotřídní, kdo chce, zhubne. Pojďme vyřešit dalšího bubáka:

Nebudou mi chybět živiny?

Pestrá rostlinná strava je mnohem bohatší na živiny, než běžná či nízkosacharidová dieta. Živočichové nemají schopnost vyrábět nejrůznější živiny, ale musí je nejprve získat z rostlin. Jíte-li živočichy, pak vám jen někdo předžvýkal jídlo a vy ho potom stáhnete z kůže a sníte to, co snědl on. Jen je toho již mnohem méně a dostanete k tomu spoustu toxinů. Lepší je jít rovnou ke zdroji živin – k rostlinám. Na všechny další otázky ohledně výživové dostatečnosti rostlinné stravy zde jen stručně připomenu, že tímto způsobem od narození po smrt jedí lidé, kteří se dožívají největších věků na této planetě.

Jediné, co věda doporučuje suplementovat snad povinně, je vit B12. Proč tomu tak je, je na samostatný článek, ve kterém pochopíte, že nebýt našeho způsobu života, suplementovat bychom nemuseli. V současnosti suplementují i zvířata, která nejčastěji jíte, protože (stejně jako my) nemají přístup k přirozené potravě. Takže opět – maso je z výživového hlediska jen článek navíc.

Kde vezmu své bílkoviny?

Lidé, kteří nežijí profesionálním sportovním životem, řeší tuto otázku zbytečně. Nikdo (kdo nehladoví) v naší společnosti nemá nedostatek bílkovin, většina má nadbytek. Bílkoviny jsou těžce přeceňovaným tématem a každého napadne zeptat se jen na tuto otázku – Kde vezmu bílkoviny? Přitom nikdo neví, kolik jich jí, ani kolik jich jíst má. Opět, bílkoviny jsou takovým tématem, že zde bude vlastní článek na toto téma.

Jistě jste již však četli článek o výsledcích, kterých můžete tímto životním stylem dosáhnout – takže víte, že i ultramaratonci jsou schopni zvládat tento druh sportu pouze na rostlinné výživě, bez suplementů, s doporučovaným příjmem bílkovin 1,2g/kg hmotnosti těla. Namísto tedy otázky – kde vezmu své bílkoviny; doporučuji zaměřit se na otázku – kde beru svoji vlákninu? Vlákniny má totiž nedostatek téměř každý v naší společnosti, což vede k našim zdravotním výsledkům.

Nejjednodušší odpověď na otázku bílkovin je: Dokud sníš dost, abys naplnil svůj požadovaný kalorický příjem, je téměř nemožné mít nedostatek bílkovin. Na otázku bílkovin vyjde na konci září 2017 v Česku kniha Proteinaholik, od významného amerického lékaře Gartha Davise, kterou doporučuji všem, kdo se zajímají o téma výživy. Strach z nedostatku bílkovin je totiž podle G. Davise hlavním důvodem, proč lidé nezmění svůj životní styl směrem ke zdraví. Přitom je to úplně zbytečné.

Jak překonat překážky?

Již tedy víte, že se zde bavíme o chutném způsobu výživy, který je výživově plnohodnotný a uplatnitelný ve všech sférách lidských aktivit. Víte, že nebudete výživově strádat. Co vám tedy brání v tom, změnit se směrem k životnímu stylu, který vede k nejlepším zdravotním výsledkům na této planetě? Povím vám to:

Nevíra, tvé a všeobecné přesvědčení

Možná jste našli tento článek náhodou, jako jeden z prvních a ještě před hodinou jste neměli ponětí, že je něco takového možné nebo pochybujete, jestli to, co tady čtete, je myšleno vážně. Je. A to i přesto, že vám to 9 z 10 lékařů nedoporučí. Tito lékaři vám však ani nedokáží vyléčit nemoci, do kterých spadne v naší společnosti téměř každý. Ten desátý lékař se vzdělal a nebude mít s tímto tématem problém a řekne: „Ooo, vy jste ochoten udělat něco pro své zdraví? Jak vám s tím mohu pomoci?“

Možná jste ještě neochvějně přesvědčeni o pravdivosti svých dosavadních názorů a žijete s pocitem toho, že bez masa do týdne zemřete.

Jak to vyřešit? Vzdělávejte se. Naskočte na "hlavní" sérii článků a videí na této stránce. Nenechte si uniknout tuto příležitost vydat se po jiné cestě. Sám jsem byl v této fázi nejistoty, ale stačilo pár hodin informací a byl jsem otevřen novému pohledu na svět. Podle statistik se mi těchto pár hodin vzdělání vrátí v mnoha letech Života.

Tvé okolí

Pravděpodobně jsi tento článek našel sám. Okolí nebude rozumět tomu, proč máš chuť se měnit a většinou ani nebudou toužit po tom, abys je inspiroval ke změně. Jaké to má řešení?

Soustřeď se na sebe. Inspiruj případně až svými výsledky. Těm, kdo budou zvědaví, odpovídej, ale má zkušenost ukazuje, že se tě ptají jen proto, aby se mohli utvrdit ve svých názorech. Soustřeď se na sebe, ostatní, ať si dělají co chtějí.

Tvé zvyky a tvé rutiny

Pokud se budeš chtít změnit, budeš muset vyběhnout ze zajetých kolejí. To vyžaduje určité úsilí a k tomu, aby někdo konal úsilí, potřebuje motivaci. Tu ti dá buďto nemoc (takže čekej, až přijde, snad ji přežiješ) nebo informace – takže opět, vzdělávej se. Jak jinak chceš pochopit něco, co v naší společnosti běžně není známo?

Možná si budeš muset dát určitý závazek, protože ze začátku probíhá detox – můžeš se cítit špatně (může trvat týden). Probíhá změna mikroflóry – můžeš být nafouklý (do dvou týdnů dochází k přeměně mikroflóry), probíhá změna receptorů v mozku – můžeš se cítit nenasycen a mít chuť vzít kostku másla a všemi dírami v těle ji do sebe nacpat (receptory v mozku se mění 8-12 týdnů). Poté však, na rozdíl od jiných diet – nevzpomeneš si, že ti něco chybí.

Jakmile tedy budeš rozumět tomu, že změnit svůj výživový a životní styl má smysl, pak ti závazek vůči sobě samému - to že to prostě chvilku vydržíš a uvidíš, jak ti bude - přijde vhod. Každý den je dobrý, ale běžné závazky jsou: 5 dní, týden, tři týdny. Pak pozoruj, jak se budeš cítit při návratu k běžnému jídlu – nebo ještě lépe: zůstaň na rostlinné stravě.

Změnu diety pak můžeš dělat postupně – vynechávat potravinu za potravinou, měnit složení talíře, změnit snídaně, pak večeře, pak obědy, apod. Třeba za rok zjistíš, že už vlastně jíš rostlinným způsobem, nic ti nechybí, cítíš se lépe a nechápeš, proč jsi to před rokem tak řešil.

Tak to bylo u mě.

2 comments

Zanechte odpověď