Jíst maso je špatně: tvrdé ale pravdivé argumenty o mase

 Veškeré živiny v mase se dají získat z rostlin

Veškeré minerály, vitamíny, bílkoviny, a další živiny, kvůli kterým by se někdo mohl domnívat, že musí jíst maso, se dají získat z rostlinných zdrojů. Konec konců i ten živočich živiny nevyrábí, ale získává je z potravinového řetězce s počátkem u rostlin.

Člověk je dokonale uzpůsoben k tomu, aby byl na začátku potravinového řetězce, aby jedl rostliny (třeba ovoce - to nikam neutíká, nekopne vás do hlavy, je barevné, chutné bez předchozí úpravy, lákavé...)

Když jdete rovnou ke zdroji živin – k rostlinám, nebudete do sebe dávat spoustu nezdravých látek - živočišnou bílkovinu, živočišný tuk, růstové hormony, cholesterol, bakterie (fekální, nebo ty, které rozkládají mrtvé svaly), koncentrované toxiny (které se často ukládají do tuků a maso je tak jejich koncentrátem), a další zbytečnosti, které člověku ve výživě škodí a působí dnešní nemoci typu „ucpané cévy, cukrovka, alzheimer, vysoký krevní tlak, aj.“

Zdravotní debata ohledně masa je peprná záležitost. Dá se však obejít díky znalosti této skutečnosti: jediný vědecky potvrzený způsob, jak zvrátit průběh aterosklerózy (ucpané cévy - příčina úmrtí č. 1), je vynechat živočišné a průmyslově zpracované produkty z jídelníčku a nahradit je rostlinnou stravou. Už tedy víš, že maso nepotřebuješ a že máš příležitost vyhnout se příčině úmrtí č.1. Tak nad čím debatovat?

  Poptávka po mase působí ekologickou katastrofu 

Na planetě je více než 7 miliard lidí. Většina z nich maso do nedávna nejedla, ale za můj život se to stihlo změnit a poptávka po mase na světě stále roste. Problém je, že aby si lidé mohli koupit v obchodě maso, musí se někde chovat miliardy zvířat, která něco jedí – a jedí toho hodně.

Když se však konzumace masa přepočte na kalorie, je jezení zvířat asi tak efektivní, jako uvařit 10 porcí špaget, 9 jich vyhodit a jednu sníst. Aby měla zvířata co jíst, kácí se lesy, pěstuje se sója či jiné krmné potraviny. Naprosto zbytečně.

Kdyby lidé opustili živočišné produkty, uvolnilo by se 75 % nyní využívané zemědělské půdy, a to kdyby lidé nekrmili zvířata kukuřicí, ale nechali je pást se na trávě – nároky na půdu by se zmnohonásobili. Opomenout nejdou ani skleníkové plyny (CO2,methan), který zvířata produkují, a tak z živočišného průmyslu dělají jednoho z hlavních tvůrců globálního oteplování.

Až ti bude v zimě chybět sníh a v létě zase praskat půda pod nohama suchem, můžeš se poplácat po zádech, že k tomu přispíváš/tolik nepřispíváš – podle toho, jestli jíš maso.

  Proč je to vůbec otázka? 

Můžete si před sebe postavit dvě volby: Zabít či Nezabít. Co je správně? Žijeme v době, kdy rozhodně není potřeba zabíjet, ani si platit někoho, aby to udělal za vás.

Tak proč to lidé dělají? Odpovědí je i druhý validní důvod, proč lidé jí maso. Tím důvodem je: „že jsou lidé líní se měnit a že jim maso chutná.“

To jsou jediné dva reálné důvody pro konzumaci masa: umožní ti to přežít (nepravda pro většinu lidí na planetě) a chutná ti to a jsi líný se snažit o seberozvoj (pravda u většiny lidí na planetě). Jíst maso je však přinejmenším zbytečné, při nejhorším velice škodlivé. Tak proč se tahle otázka ještě řeší?

  Co si z článku odnést? 

Odneste si tedy z článku tyto 3 body:

1, maso nepotřebuješ –  jestli ho jíš, je to jen proto, že ti to chutná a jsi líný/á se měnit. Přitom stačí jen trocha úsilí do osvojení nových receptů a přehrát pár programů v hlavě.

2, existuje spousta podkladů pro to, že ti konzumace masa kazí zdraví a zkracuje život. Konzumací masa hodně přispíváš k ničení planety (a ta ti to vrací např. na kratším životu). To je cena za tvoji lenost.

3, jíst maso je ŠPATNĚ. Neplatí zde „všeho s mírou“. Buďto ho jíš hodně, a pak je to hodně špatně; nebo ho jíš trochu, a pak je to trochu špatně. Pořád je to ale špatně. Dobře je nezabíjet, neničit planetu a dávat svému tělu potravu, na kterou je stavěné – rostlinnou stravu: ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné potraviny, ořechy, semínka. Nic víc k životu nepotřebuješ.

1 2

Zanechte odpověď