maso a diabetes

Je paratuberkulóza v mase spouštěčem diabetu 1. typu?

Imunitní látky našeho těla působí proti bakterii která se nachází v mase. Tato bakterie má protein podobný proteinu slinivky břišní, a tak můžou být buňky našeho těla zničeny při "křížové palbě" a diabetes 1. typu tak může být na světě.

Přepis videa naleznete pod ním.

Přepis videa:

 

Důležité objevení, že bakterie MAP krouží nerovnoměrně v krvi diabetiků prvního typu, bylo potvrzeno vykultivováním těchto bakterií přímo z jejich krve. Ovšem, přestože to vypadá, že infekce a rozvoj diabetu jdou ruku v ruce, nevíme, co bylo dříve.

Ano, možná že infekce učinila děti více náchylné k diabetu, ale možná, že diabetes učinil děti více náchylné k infekci. Možná, že se tento „brouk“ prostě rád toulá ve sladké krvi. V tom případě bychom mohli očekávat, že ho najdeme i u diabetu 2 typu. Ale ne, infekce paratuberculosou není propojena s diabetem druhého typu – což by dávalo smysl, jelikož druhý typ není autoimunitním onemocněním.

Aby měl tento nápad možnosti infekčního spouštěče nemoci hodnotu, musela by být na tohoto brouka navázána imunitní odezva. A vskutku, je zde nesmírně významná protilátková reakce vůči bakterii paratuberculosis při diabetu 1.

Ale zaútočí tyto protilátky i na naše vlastní, inzulin produkující buňky, čímž by spustili onu autoimunitní reakci? Vypadá to tak. Protilátky rozpoznávají „molekulární podpis“ mycobakterie paratuberculosis a zároveň působí i na „molekulární podpis“ přítomný v našich vlastních, inzulin-produkujících beta buňkách slinivky břišní.

Je to tak ale pouze na Sardinii, nebo můžeme najít stejné výsledky i jinde? Stejné výsledky byly nalezeny i na pevnině Itálie, u skupiny diabetiků 1 typu s rozdílným genetickým zázemím – silná vazba mezi vystavením se bakterii paraTB a rozvojem diabetu 1. stupně. A potom znovu potvrzeno. A znovu u jiných dětských populací, stejně tak jako u skupiny dospělých.

Bakterie paratuberculosis zároveň vysvětluje i to, proč je riziko rozvoje diabetu 1. typu spojováno se specifickým genem na chromosomu 2, nazvaným SLC11A1. Co tento gen dělá? Aktivuje imunitní buňky, které pojídají mycobakterie k snídani. Takže, to by mohlo vysvětlit, proč má mutace tohoto genu vliv na zvýšenou náchylnost vůči diabetu prvního typu – tím, že se zvýší náchylnost vůči mycobakteriálním infekcím – jako je například mycobakterium avium paratuberculosis.

Toto všechno je součástí hromadící se řady důkazů poukazujících na MAP bakterii coby na spouštěč rozvoje diabetu prvního typu. A není to pouhá shoda náhod. Tento druh bakterie se vyvinul, aby se maskoval tak, že vypadá jako lidský protein, právě proto, aby se vyhnul tomu, že bude odhalen naším imunitním systémem. Tento druh drojdů v sobě nechcete.

Ovšem, pokud se našemu systému podaří odhalit jejich maskování a začnou na bakterii útočit, naše proteiny, které vypadají podobně, se mohou stát obětí křížové palby, což je přesně to, na co všechny tyto studie poukazují. Nebo, téměř všechny.

Toto shrnutí z roku 2015 poukazuje na to, že všech 7 ze sedmi studií objevilo vazbu mezi diabetem prvního typu a vystavení se paratuberculosis. Ale, ve skutečnosti je to pouze sedm z osmi. Od tohoto shrnutí byla publikována studie v Indii, která nenašla žádnou vazbu. Pár možných vysvětlení bylo poskytnuto. Možná je to proto, že mají povinné očkování vůči běžné tuberkulose, což by mohlo poskytnout vedlejší ochranu proti paratuberculose, podobně jako se to děje u lepry. Nebo, možná je to proto, že prostě jí o tolik méně masa.

Nebo, možná je to proto, že je u nich povinné vařit mléko před jeho konzumací. Pokud změříte tepelnou inaktivaci mléka s vysokou koncentrací přirozeně infikovanými fekáliemi, což je pravděpodobně hlavní příčina kontaminace mléka, pasterizace nemusí kompletně inaktivovat bakterie.

Sterilizace při vroucích teplotách by měla – ačkoliv to může ovlivnit míra fekálních shluků. To může být jedním ze způsobů, který MAP bakterie užívá, aby utekla před pasterizací – tím, že se schovává v malých fekálních shlucích. Pouze zřídka by však MAP měla přežít teplotu přes 100 stupňů Celsia. To možná vysvětluje ta nesourodá indická zjištění.

Shrnutí: „Pro redukci lidského vystavení MAP skrze konzumaci mléčných a masných produktů, je zapotřebí více studií, abychom mohli odhadnout, kolik MAP je v mléku, mase a fekáliích, a kolik fekálního materiálu je v mléku a mase. Musíme přijít na to, jak MAP zabít. Mezi tím, jaký je potenciální dopad na veřejné zdraví mycobakterie paratuberculosis? „Většina odborníků [z oboru] se shoduje na tom, že je to pravděpodobné riziko pro lidské zdraví a měla by být tématem vysoké či střední priority veřejného zdraví.

Zanechte odpověď