Historie výživy z nás dělá býložravce | ZacitZivot.cz

Textový přepis videa naleznete pod ním.

Přepis videa:

Výživa je považována za hlavní faktor ovlivňující civilizační onemocnění – ta, která (graf) se týkají většiny lidí v naší společnosti. Nejenom že jsou tyto nemoci hlavními příčinami úmrtí, ale pochopitelně se týkají i toho, jakou kvalitu bude mít náš život. Pokud například žijete s diabetem, rakovinou, kožními problémy, astmatem, či ucpanými cévami, automaticky tím snižujete příjemnost života. Existuje i vzájemná provázanost těchto nemocí, kdy jedna podporuje druhou a naopak. Cílem tedy je snažit se těmto nemocem vyhnout, v zájmu vlastního požitku z života.

Zajímavé je, že lidem, kteří se vyživují více rostlinným způsobem se tyto nemoci i více vyhýbají.

  • O tom, že to tak je, jsou celé stránky zacitzivot.cz
  • O tom, proč to tak je, je i tento článek.

Můžeme se podívat do hlubší historie, která říká, že současným způsobem se člověk stravuje pouze posledních několik desetiletí. Stejně tak i nárůst současné epidemie nemocí začal v posledních několika desetiletích.

To může být dáno i tím, že – jak říká současná věda – jsme se po 99 % naší existence coby lidského druhu vyživovali rostlinně (ovoce, zelenina, luštěniny…)

To se však bije se současným většinovým názorem, že „maso jíme odjakživa.“  Jednak jsme si však již naznačili, jaké zdravotní výsledky má tato většina a její názory

… a jednak: Odkud pochází tento názor, že maso jíme odjakživa? Z hodin dějepisu? Z pohádek?

Ve finále o tom doopravdy nikdo nepřemýšlí ani se nesnažil nic si o tom zjistit, a tak bych se nebál říci, že málokdo by svoji domněnku o odjakživosti konzumace masa podložil hlubším tvrzením, než že „jsme přeci lovili mamuty...“ Takže musíme jíst maso, to je přeci jasný.

Mírně hlubším podkladem pak může být například zmínka o archeologii, kdy se kolem ohniště nalezly nástroje na řezání zvířat. Nenašly se žádné slupky od banánů, ohryzky, nebo jiné organické materiály… po těch 100 000 letech.

Byli jsme tedy označeni jako lovci a sběrači s důrazem na lov.

Novodobá archeologie však nachází podklady proto, že jsme se vyživovali především rostlinně. Soudí se například z analýzy zbytků jídla mezi zubama 105 000 let starých koster. Nebo z vykopávek 14 000 let staré vesnice, která byla zalitá rašelinou, a kde se tak dochoval organický materiál – nalezeno zde bylo 45 jedlých druhů rostlin včetně brambor a 22 druhů léčivých rostlin. Analýzou další 7000 let staré kostry se zjistilo, že její obyvatel jedl kdysi převážně tykve, fazole, buráky a obiloviny. I záznamy o výživě armád svědčí o tom, že ti, kteří dobyli svět, stavěli svoji výživu převážně na rostlinných potravinách. Dále pak můžeme zmínit analýzu stravy gladiátorů, kteří konzumovali převážně ječmen a fazole – asi proto, že nechtěli přijímat kalorie z masa, které by nepodporovaly jejich snahu o vítězství v jejich nelehké profesi.

Tato relativně blízká historie tedy prezentuje člověka jako převážně býložravce. Proč se však zastavit zde?

Existují tři hlavní teorie o historii lidské výživy.

První říká, že se současný člověk za posledních 10 000 let přizpůsobil ke konzumaci zemědělských produktů. Druhá teorie však říká, že 10 000 let není nic z pohledu evoluce, a že jsme přizpůsobeni způsobu našeho života za posledních 200 000 let – tedy převážně zmiňovanému způsobu výživy lovců a sběračů s důrazem na lov. Z tohoto vychází takzvaná paleo strava, která doporučuje vysoké množství masa (která je však pramálo podobné masu tehdejších zvířat). I tento druh stravy však zároveň doporučuje zvýšit množství pojídané zeleniny.

Ale opět, proč se zastavit zde? Třetí teorie totiž říká, že 200 000 let je mrknutím oka z pohledu evoluce, jelikož se jakožto druh vyvíjíme zhruba 20-25 milionů let.

I na základě koprolitů – fosilizovaných výkalů, aneb Paleo-Bobků – můžeme říci, že byla naše výživa tvořena velkým množstvím rostlin. Konzumovali jsme veliké množství vlákniny, okolo 100 g denně. Tomu se v současnosti vyrovnávají například venkovské oblasti v Africe nebo Číně, kde se zároveň nevyskytují naše nejčastější nemoci. Naši nejčastější nemoci, se kterými si lékaři nevědí rady zde neexistují.

Konzumovali jsme i obrovské množství vitaminů a minerálů, vše převážně z rostlin (TABULKA) a dělali jsme to po většinu naší evoluční historie. To v nás vytvořilo mechanizmy, jako je „redukce hladu na základě množství zkonzumované vlákniny“ nebo to, že si naše tělo udržuje cholesterol – v rostlinách se totiž žádný nevyskytuje a nějaký cholesterol je pro fungování našeho organismu zapotřebí. Masožravci naopak mohou sníst kolik cholesterolu chtějí a v těle se jim neudržuje.

Naše těla se natolik uzpůsobila rostlinnému způsobu výživy, že můžeme zemřít na nejezení ovoce nebo zeleniny, např. na nedostatek vitaminu C. Máme gen na syntézu vlastního vitaminu C, ale podobně jako mnozí býložravci ho máme vypnutý, neaktivní. Naopak masožravci si svůj vitamin C dokáží vytvořit sami.

Vezmeme-li v potaz to, jak fungují věci na této planetě, pak pokud nechcete vyčlenit člověka, jakožto něco, co je všemu nadřazené; něco co může ignorovat pravidla, která jinak platí pro všechny živočichy… pak můžeme poukázat na to, že zvířata spadají pod určitou linii, která je tvořena poměrem mezi velikostí jeho těla a absorpční plochou jejich střev. Takto můžeme rozdělit živočichy na masožravce, ovocožravce a listožravce. Člověk zde spadá do kategorie ovocožravců.

Během milionů let naší evoluce jsme se vyživovali podobně jako naši opičí příbuzní. Podobnou výživu postavenou na rostlinách mají v současnosti oblasti, kterých se netýkají naše nejběžnější nemoci. Jak z historie, tak ze současnosti se tedy můžeme poučit a můžeme přizpůsobit naše stravování tomu, aby více odpovídalo našim fyziologickým potřebám. Nahrazením živočišných a rafinovaných produktů z jídelníčků se začneme chovat více jako exoti v naší nemocné kultuře, ovšem začneme se tím chovat více přirozeně coby jednotliví lidé. Toto přirozené chování umožňuje vymýcení těchto nepřirozených nemocí z našich životů. Mnohdy nám umožní i vyléčení našeho těla a uskutečnění tak „medicínských zázraků“ jako je obnova průchodnosti cév bez léků či operací, vyléčení se z diabetu, aj….

Benefitů je tedy mnoho. Můžete je objevit při dalším prozkoumávání tohoto tématu, například na stránkách ZacitZivot.cz, kde v sekci Historie výživy můžete nalézt videa, jejichž souhrnem je tento článek. Naleznete tam tedy i zdroje zde uvedených informací, stejně tak jako mnohé informace další.

Pokud shledáte, že vám zde publikované informace nějak pomáhají, pak můžete podpořit projekt ZacitZivot.cz například koupí knihy Je načase začít jíst Život! (která nabízí detailnější prozkoumání pohledů na rostlinnou výživu) nebo jakkoliv jinak.  Stejně tak, pokud vás informace v tomto článku zaujaly, můžete pomoci i tím, že je budete sdílet dále.

Zanechte odpověď